Ostrov je sopečného původu a nejzajímavější je jeho vnitrozemí. Při geologických procesech tady v severní části ostrova vznikly tři krátery Mafate, Cilaos a Salazie, se strmými kopci a hlubokými údolími, přes které vede krásný trek. Kráter Mafate je natolik odlehlý, že sem nevede žádná silnice a zásobování je proto zajišťováno helikoptérami, které sem přivážejí zásoby a odvážejí odpad. Od toho se odvíjejí i gigantické ceny jídla a pití v restauraci - co půjde, doneste si s sebou. Dokonce i pošťák se musí chodit pěšky - až uvidíte, co musí každé ráno ujít, aby doručil dopis, uznáte, že musí být docela v kondici :) Stezky jsou dobře značené a prošlapané. Nikde není potřeba horolezit, stačí jen dobré pohorky a turistické hole. Hole se mi osvědčily jako podpora při neustálém stoupání nahoru a následném příkrém sestupování dolů. Kolem sjem viděli rostliny, které známe z našich obýváků, balkonů a skleník nebo vánočních stolů. Mafate není tak pokrytý zelení jako Salazie, nicméně nabízí úžasné horské výhledy. My jsme výlet pojali jako čtyřdenní túru přes Salazie se zakončením v městečku Cilaos. Je totiž opravdu nejlepší výlety ve středu země spojit a naplánovat tak, abyste mohli raději přespat poblíž cílu výletu než se složitě několikrát dopravovat do středu ostrova. Doprava po obvodu ostrova je většinuo bezproblémová, doprava do středu ostrova totiž může trvat několik hodin, obzvláště pokud jedete autobusem. Na Mafatu jsme se ubytovali v Gite de Cayenne a v Gîte Yvon Gravina.